Pearl jam, Praha, 2.7.2012

Už jsem byl smířený s tím, že letošní pražský koncert hrdinů flanelových košilí, Pearl jam, budu nucen z finančních důvodů vynechat. nejlevnější lístky stály 1200 a to je pro člověka, mého společenského postavení celkem pálka. Osud, respektive kamarádka Eliška, tomu ovšem chtěli jinak. Ten den odpoledne jsem standardně v práci bušil data do stahuj.cz a najisto.cz, když mě z procesu vyrušil telefonát:

Eliška: "Čau Dejve, co děláš dneska večer?"
já: "No večer jdu na plazmu, ale pak bych mohl mít čas"
E: "hihi.. tak na plazmu.. hihi.. a nechtěl bys jít večer na koncert?"
J: "A na co?"
E: "Na Pearl jam.."
J: "Vždyť to je drahý, na to nemám prachy.."

Ale už mi začalo svítat, nejdřív mě napadlo, že lupeny Eliška vyhrála v nějaký soutěži na Radiu 1, ale pak z ní vypadlo, že jim je nabídl zaměstnavatel (Ach kdyby nám tak zaměstnavatel taky dával lístky na super kapely za 1200, místo toho, aby nám nabízel k přednostnímu ZAKOUPENÍ lístky na premiéru filmu Avengers -> benefit jak prase).

Tak jsme šli... Cestou k hale mě překvapilo, že jsme potkali člověka, kterého bych na koncertě ekologistické a enviromentalistické* kapely čekal snad ze všeho nejmíň. Zapařit na Pearl jam si totiž přišel i Václav Klaus mladší, syn prezidenta, ředitel PORGu, šachista a nedávno také bývalý poradce ministra školství Dobeše. Je to sice trochu off topic, ale stejně mi to přišlo zvláštní.

Ještě než něco napíšu o samotném koncertě, musím Elišce moc poděkovat, že si na mě s lístky vzpomněla a že se obětovala, protože tahle akce nesla dost rysů, které ji musely odrazovat. 1) Pearl jam ji nějak zvlášť nebavěj 2) nemá ráda davy 3) probíhala "šikana" kuřáků :D 4) Sazka arena taky neni nějak zvlášť příjemný prostředí atd..

Na místě jsme zjistili, že naše lístky jsou na sedadla, který jsou snad nejdál a nejvejš, co to šlo, tak jsme operativně vymejšleli, jak to vochcat, abychom z koncertu taky něco měli. Nakonec jsme během hledání kuřárny pro Elišku našli vchod, kde se lístky nekontrolovaly a umístění bylo hned vedle pódia. Bylo to asi nejblíž, co jsem kdy Pearl jam byl.

Úlohu předkapely ten večer plnily vysloužilé americké punkové legendy X. Byla to taková kombinace oldschoolového punku a rock´n´rollu, která mě nijak zvlášť nebavila, ale nadruhou stranu ani nedráždila, takže nakonec docela přijatelná varianta. Jelikož Eliška furt odcházela na záchod, nebo kouřit, musel jsem si najít jinou oběť pro konverzaci. Stal se jí poněkud autistický čechoameričan Honza s tričkem Dinosaur Jr., se kterým jsme si náramně rozuměli (Elišce připomínal prototyp šachisty). Říkal, že přišel hlavně na předkapelu, protože Pearl jam už viděl a nepatří do řad jejich fanatických příznivců (jako já :) ).

zdroj: lidovky.cz

Pearl jam začali celkem volně písničkou Sometimes, ale zbytek první poloviny koncertu se nesl spíš v punkovém tempu (setlist), Animal, Got some, Fixer, Not for you, Life Wasted nebo jedna z nejlepších písní koncertu Why go, byly prvotřídně našláplé pecky, které strhly dav od prvních minut. Vzrušenost a frenetické nadšení davu Elišku ovšem spíš odrazovalo a tak se její přestávky na kouření, záchod a nákup piva čím dál víc prodlužovaly. Nakonec asi po půlce koncertu odešla úplně. Na jedné straně škoda jejího lístku, který v podstatě propadl, na straně druhé jsem jí strašně vděčný, že jsem si svůj čtvrtý koncert Pearl jam mohl taky užít.

zdroj: www.novinky.cz

Celkově vzato byla poloha těsně vedle pódia dobrá v tom, že jsem mohl vidět i ty nejmenší detaily vystoupení. Například to jak byl Eddie zlitej jak dělo :D. Nejsilnější částí koncertu byl závěr. Dav byl v dobrém slova smyslu zcela pohlcen vystoupením, množil se počet crowd surfařů, kteří také za svoji performance dostali od sekuriťáků pořádně naloženo a hlavně zazněly za sebou čtyři publikem nejeuforičtěji přijaté písničky: Better man, Black, Alive a cover od The Who Baba O´Reily. V prvních dvou Eddie Vedder téměř nezpíval, dav je odzpíval za něj.

zdroj: lidovky.cz

Po koncertu jsem si ještě protrpěl pětiminutové čekání v přívalovém dešti před Arénou na PKŠ a jeho kámoše a dojezd se konal v Maxmiliánu na Palmovce. Koncert jsme patřičně recenzovali do tří do rána. Druhej den jsem byl v práci kupodivu čerstvej jako nikdy :).

*ekologismus a enviromentalismus jsou termíny z dílny Václava Klause, které nálepkují souhrny jím nejvíce opovrženíhodných filozofií, které se týkají ekologie a životního prostředí (zejména globální oteplování, obnovitelné zdroje a další témata). Podobně byly Klausem vyvinuty i další pejorativní -ismy např. havlismus, homosexualismus, humanrightismus apod. ale o tom více zde.

Jarní turnaj

V jarním turnaji jsem po příšerném startu, kdy jsem prohrál s Danem Kosteleckým (v pro mě lepší koncovce jsem podhodil bábu) a remizoval s Míšou Ostrým (nekorektní oběť figury). Jsem se nakonec relativně vzchopil a skončil se 6,5 body z 9 partií na třetím místě. Třetí jsem byl i nasazený, takže relativně spokojenost. Partie, která se mi asi nejvíc povedla se hrála v posledním kole, kdy mi los přidělil papírově silnějšího Vojtu Pařízka (Elo~1800, 11 let).

Lokální Nobelova cena za literaturu pro VK

Tak konečně se tento, literárně mimořádně potentní, autor také dočkal :).

http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2012/03/08/vaclav-klaus-dostal-nobelovu-cenu-za-literaturu/

Ručičky - Rovinky a zpět

Přikládám mapu 50km výletu, na běžkách z letošní Rokytnice, na kterém jsem si zmrvil koleno.

Hidden Orchestra 24.2.2012 Palác Akropolis

V poslední době toho do Prahy přijíždí opravdu hodně a téměř každý týden bych si z nabídky pražských koncertů vybral minimálně jeden, na který bych, mít prachy, vyrazil. V lednu jsem rezignoval na ultradrahé Cinematic Orchestra (940 kč), které už jsem koneckonců před pěti lety v Roxy viděl. Hodně mě také mrzí, že jsem prokaučoval pražské vystoupení zpěvačky Soap & Skin. Kulturní deficit jsem tak zachránil alespoň koncertem Hidden Orchestra. Vyrazili jsme s Pájínem a jelikož jsme přišli včas, obsadili jsme přední pozice na balkóně (no jo no, staří chlapi :) ), ze kterých se krásně pozorovalo hlavně představení obou bubeníků, kteří si postavili bicí naproti sobě a úžasně kooperovali. Trošku mne mrzelo, že nepřijel nikdo na klarinet a jeho zvuk tak musela nahradit trubka, ale na dojmu to určitě neubralo. Jak to celé vypadalo se můžete podívat na celkem zdařilé nahrávce.

Derby s PORGem

Mně osobně se emocemi prosáklý zápas :) nevyvedl extrémně. Vymyslel jsem si, že obětuji koně a získám za něj 3 pěšce plus lepší pozici. Tři pěšce jsem dostal, ale o pozici se moc mluvit nedalo. Když jsem si nechal vystrnadit dámu na periferii dění bylo po partii a v 25. tahu jsem se po hrozbě neodvratného 2 tahového matu vzdal. Stejně si ale myslím, že ze zahájení jsem špatně nevyšel. Má druhá partie černýma v Přeboru Prahy družstev a opět se hrál Budapešťský gambit. Soupeřem mi byl mladý Ruzyak (19xx).
Celé družstvo nakonec remizovalo 4-4

Zase ta Francouzská

Stejně jako v prvním kole jsem si opět zahrál variantu 2. d3 Francouzské hry. Standardní varianty hrát neumím a tak hraju radši tuto splácaninu, abych nic nevyprasil už v zahájení. Na začátku partie jsem se snažil neměnit figury a co nejvíc pozici zamotat, což se mi do puntíku povedlo. Poté přišla nějaká ta taktika a já získal figuru za pěšce. Jak se ale ukázalo materiál není všechno a soupeř (Kopal 1959), mimo jiné i díky mé časovce, ve spletité pozici za figuru posbíral celkem tři pěšce. S blížící se časovou kontrolou ovšem i on nasekal nějaké ty chyby. Tah po časové kontrole udělal soupeř rozhodující chybu a nechal si vzít figuru (lépeřečeno nenechal, protože se předtím vzdal).

Podotýkám tedy, že jsem hrál bílými:

Na Lokotce

Nad stanicí metra Vltavská v domě, který je izolovaný od okolní zástavby a vypadá jak squat se v úterý hrál zápas mezi Lokomotivou Praha D a naším Éčkem. Šlo o III. třídu Přeboru Prahy a podle toho to také vypadalo. Již po dvanácti tazích prohrála naše osmá šachovnice, Mikis. Rosťa, který hrál partii na 6. šachovnici to vydržel o pár tahů déle a jeho slibně se vyvíjející útočná smršť skončila také nezdarem. 2:0 pro domácí. Já hrál černými na 5. šachovnici za soupeře (Elo 1459) podivně rozehraný Budapešťský gambit (d4 Jf6 c4 e5 dxe5 Jg4 e3..), který jsem se snažil rozestavět co nejofenzivněji. Výsledkem byla autistická pozice, ve které jsem dokonce soupeři připravil možnosti k taktickým obratům. Naštěstí jsem z toho nakonec vybruslil s rovným materiálem a soupeř záhy podhodil věž. Vítězím ve 22 tazích. Koukám na skóre a jelikož rychle vyhrál i Kuba Strnad na 3. šachovnici srovnali jsme stav zápasu na 2:2. Když jsem odcházel, pozice ostatních hráčů našeho družstva nevypadaly kdovíjak. Tipoval jsem, že za optimistického scénáře prohrajem tak 3,5:4,5. Když jsem se dozvěděl, že jsme vyhráli 5:3, moc jsem nechápal, ale III. třída je III. třída. Takže neřeš to!

S panem Krumphanzlem

Jako na houpačce, před týdnem rychlá prohra, včera rychlá výhra. Kobylisy C se včera utkali s favoritem naší skupiny, družstvem LISA A. Jelikož jim nějak nedošli hráči základní sestavy, zasedl jsem proti panu Krumphanzlovi (Elo kolem 1800), který na soupisce našeho soupeře figuruje jako poslední náhradník. Hrála se za černého celkem pasivní varianta Morra gambitu, kterou mám rád. Chyba, která rozhodla partii byl tah 16. Je4, po kterém přišlo vzetí střelcem na f7 a bylo vymalováno.

Škoda jen, že celkově jsme to projeli 5-3.

První partie

První partie, kterou jsem hrál za céčko na Dukle, skončila ošklivou a rychlou prohrou, kdy jsem v zápalu boje přehlídl figuru. Chtěl jsem si vyzkoušet zahrát proti francouzské 2.d3 a pozice se mi obdivuhodně rozsypala již v prvních tazích. Kdybych figuru nepřehlédl, s největší pravděpodobností bych prohrál také, akorát pomaleji. To nám ta šachová sezona pěkně začíná.

Kittchen

Dnešní vysílání Radia 1, které DJovali někteří významní představitelé české alternativní hudební scény (za všechny: Floex, Zrní, Načeva, Bonus...) mi zase krapet otevřelo oči. Kapelu Kittchen pustil ve své "hodince slávy" Bonus, který písničku uvedl něčím jako, že pro něj Kittchen byli nejpříjemnějším hudebním překvapením roku 2011. Chvíli mi trvalo, než jsem si kapelu našel, protože jsem z mluveného projevu samozřejmě slyšel Kitchen jako kuchyně. A jelikož ani youtube a bandzone nepomohli zalistoval jsem na stránkách Radia 1 novinkami roku 2011 v hitparádě Velká sedma. Voila, píšou se s dvěma "T"! Písnička Medvědí steak, kterou jsem slyšel z vysílání mi celkem dost připomínala mé oblíbené britské folkotroniky Tunng. Strojek na akustiku a diskotékový bicí, k tomu celkem vtipný samply z medvědů u Kolína, prostě moje krevní skupina... zbytek alba "Menu", které je možno si po bezplatné registraci na jejich stránkách stáhnout celé, už je o poznání industriálnější a asi na něj musí mít člověk náladu.

Pearl Jam v létě v Praze

I když bych měl skákat do stropu, je to pro mě trochu rozporuplná zpráva. Pearl Jam mají přijet 2.7.2012 a jelikož se tento termín kryje s festivalem Rock Werchter, kam jsme právě na Pearl jam a na Redhoty chtěli jet, mám o dilema postaráno. Nakonec na ten Belgickej festival asi stejně nebude, takže se budu muset spokojit s O2 Arénou. Ale co kdyby....

Pearl jam byli na mém wishlistu vždycky..

Do Prahy přijíždí Hidden orchestra

Když už v důsledku finanční tísně propásnu The Cinematic Orchestra, kteří přijedou 18.ledna do Lucerna music baru, únorové Hidden Orchestra v Akropoli bych si ujít nechat neměl. Koneckonců prvně jmenované těleso jsem již před cca 5 lety viděl v Roxy, takže mě to zas tak mrzet nemusí. Hidden orchestra znám asi tři měsíce a celkem mě jejich deska Night walks chytla. Špatná není ani celkem čerstvá sbírka remixů písní z této desky nazvaná Flight, na které se podílel i čech Tomáš Dvořák aka Floex. K dobru dávám mojí nejoblíbenější "Dust".

Badmintonové údery

Na stránkách libeňského badmintonu, jsem našel tento přehled badmintonových úderů. 

Když na to koukám, tak pořádně mi jde asi jenom pomalý drop (3), ze kterého dělám třeba proti Márovi polovinu svých bodů. Dál jakž takž používám kraťas (8) a obranný klír (1). Co bych se měl pořádně naučit je drajv (6). Jelikož jsem věčně špatně postavený a údery na zadní čáru mi dělají celkem problémy, byla by toto dobrá odpověď, jak soupeře zase na chvíli zaměstnat.

Ale ze všeho nejvíc bych se měl naučit švih. Už mám u bráchy objednaný školení, tak snad to potom půjde líp :).

Introduction

Nálada totální bezprizornosti mě přiměla, abych pokračoval v tom, s čím jsem na lide.cz před pár lety skončil. Přestože mne při čtení mých tehdejších výlevů sem tam přejede přes obličej lehký úsměšek, psát si svůj blog pro mne stále představuje jednu z nejlepších motivací jak se sebou něco dělat a neupadnout do stavu "to byly tenkrát časy".