Anna Calvi v Paříži představila nové písničky

7.října vyjde v pořadí druhé album nezaměnitelné britské zpěvačky Anny Calvi a protože zatím do éteru prosáklo jen to, co prosáknout mělo, je každá příležitost poslechnout si nové pecky s předstihem drahá. Kamarádka zašla dokonce tak daleko, že se na Annu vypravila do Londýna, já vzal za vděk streamovaným koncertem z Paříže.

Po vynikajícím eponymním debutu jsem měl trochu strach, že Anna bude mít problémy svou kvalitu potvrdit, ty se však rozplynuly již s prvním singlem Eliza. Z pařížského koncertu mě nejvíc zaujala písnička Cry, kterou jsem zatím nikde jinde než na streamu z Paříže nenašel.

Seitan

Seitan je de facto pšeničné těsto redukované o škrob. Pro vegetariány a vegany slouží jako náhražka masa do různých směsí, gulášů nebo jen tak osmažený. Proces jeho tvorby je jednoduchý. Smícháte tu nejlevnější pšeničnou mouku co máte k dispozici s vodou v poměru 2:1, těsto pořádně uhnětete, necháte hodinku v klidu, následně vymýváte škrob studenou vodou a posléze vaříte ve vývaru pro dochucení a posílení struktury seitanu. Dost důležité je rozmyslet si, kolik chci seitanu vytvořit. Já svůj první trochu předimenzoval a dělal jej z kila mouky a půl litru vody. Vzniklo mi tak těsto, které se pomalu nevešlo do hrnce a jeho hnětení bylo hodně pracné. Proti zhruba 1.5 hodinovému vymývání to však pořád byla pohodička. Naposledy jsem seitan dělal ze 400g mouky a 200 ml vody a to je pro člověka, který si vaří sám ideální objem. Vystačil mi na jeden oběd a jednu večeři.

Pokud nejste líní a obětujete trochu času a práce, vyjde vám z objemu 1 Kg mouky seitan zhruba na 4 hlavní chody (mně vydržel týden).

Vytvořil jsem Hummus...

...tak něco takového si sice říkám skoro po každé mé kuchařské snaze, ale tento pokrm se tak skutečně jmenuje a dokonce bych řekl, že se i celkem povedl.

Hummus je pomazánka složená především z cizrny a sezamové pasty tahini a já jí uklohnil podle receptu Kluků v akci. K dispozici jsem sice měl i receptury, které vypadaly blíže té, podle které se na blízkém východě skutečně pomazánka dělá, ale já si z pohodlnosti vybral tu nejjednodušší :).

Výsledkem je kvantum výtečné a zdravé pomazánky, které mi vystačí na snídaně tak na dva týdny a vypadá takto:

Pozn.: chtěl jsem přidat i fotku s domácím chlebem, ale ten ze zrovna dvakrát nepovedl...

Zapečená cuketa

Poslední dobou mi (a mému žaludku) celkem dělají radost mé počiny za plotnou. Když už se nic jiného neděje, tak sem občas alespoň nasdílím nějaký ten odzkoušený recept.

Tohle je první z nich.

Zapečená cuketa 
1) cuketu zbavíme slupky a podélně rozkrojíme, vydlabeme semínka
2) obě poloviny vložíme vedle sebe do zapékací misky a vysteleme je nadrobno nastrouhaným parmezánem
3) na pánvi lehce osmahneme cibuli s tempehem a přidáme je do vydlabaných cuket
4) na to navrstvíme na drobno nakrájená rajčata a posypeme je lehce bazalkou
5) posypeme směsí na jemno a na hrubo nastrouhaného parmazánu s medvědím česnekem
6) lehce podlijeme vodou a pečeme v troubě na 180° cca 30-40 minut
7) navzdory tomu jak to vypadá je to strašná dobrota :)

Vyměknul jsi Davide

Punk is Dead! Definitivně aspoň v mý hlavě. Jak si jinak vysvětlit, že se neštítim trávit hodinu a půl u koncertu houslisty, kterej vypadá jak Brandon Walsch.

K Owenu Pallettovi (aka Final Fantasy) jsem se dostal možná přes Patricka Wolfa, možná přes Radio 1, každopádně už si první střetnutí nepamatuju, ale určitě mě nijak nezaujalo. Jako první mě při brouzdání YouTube chytla The CN Tower Belongs To The Dead a docela dlouho jsem jí ve svym výběru hudby k práci společně s This Lamb Sells Condos sjížděl. Trestuhodně jsem ale opomenul jeho živá vystoupení, která  mě baví ještě mnohem víc. Perfektní jsou třeba jeho osobité covery Joanny Newsom nebo Caribou.

Paměťové efekty využívá Owen Pallett podobným způsobem, jako například Andrew Bird, se kterým mají společný i učesaný styl zpěvu, který mě ale u této hudby nijak nedráždí.

Zase jedna povedená

Pragovka je můj oblíbený soupeř. Nepamatuji, že bych tam někdy prohrál a kromě jedné remízy to myslím byly vždy výhry. V přeboru Prahy družstev jsem zatím uhrál 0.5 bodu ze 3 partií, takže už jsem sakra potřeboval zabrat.

Rozehráli jsme zavřený Caro-cann s tím, že po standardním g4 střelec nešel na pole g6, ale vrátil se zpět na d7. Tušil jsem, že je zle, a že se z toho stane nějaká zdegenerovaná varianta francouzské. Mezitím stáli nad partií dva soupeřovi spoluhráči a pobaveně si šuškali něco o tom, jak mu to dobře poradili.

Partie se celkem zamotala, opět nechyběly visící figury, zbytečná oběť střelce... ale hlavně, že to dobře dopadlo :).

Pearl jam, Praha, 2.7.2012

Už jsem byl smířený s tím, že letošní pražský koncert hrdinů flanelových košilí, Pearl jam, budu nucen z finančních důvodů vynechat. nejlevnější lístky stály 1200 a to je pro člověka, mého společenského postavení celkem pálka. Osud, respektive kamarádka Eliška, tomu ovšem chtěli jinak. Ten den odpoledne jsem standardně v práci bušil data do stahuj.cz a najisto.cz, když mě z procesu vyrušil telefonát:

Eliška: "Čau Dejve, co děláš dneska večer?"
já: "No večer jdu na plazmu, ale pak bych mohl mít čas"
E: "hihi.. tak na plazmu.. hihi.. a nechtěl bys jít večer na koncert?"
J: "A na co?"
E: "Na Pearl jam.."
J: "Vždyť to je drahý, na to nemám prachy.."

Ale už mi začalo svítat, nejdřív mě napadlo, že lupeny Eliška vyhrála v nějaký soutěži na Radiu 1, ale pak z ní vypadlo, že jim je nabídl zaměstnavatel (Ach kdyby nám tak zaměstnavatel taky dával lístky na super kapely za 1200, místo toho, aby nám nabízel k přednostnímu ZAKOUPENÍ lístky na premiéru filmu Avengers -> benefit jak prase).

Tak jsme šli... Cestou k hale mě překvapilo, že jsme potkali člověka, kterého bych na koncertě ekologistické a enviromentalistické* kapely čekal snad ze všeho nejmíň. Zapařit na Pearl jam si totiž přišel i Václav Klaus mladší, syn prezidenta, ředitel PORGu, šachista a nedávno také bývalý poradce ministra školství Dobeše. Je to sice trochu off topic, ale stejně mi to přišlo zvláštní.

Ještě než něco napíšu o samotném koncertě, musím Elišce moc poděkovat, že si na mě s lístky vzpomněla a že se obětovala, protože tahle akce nesla dost rysů, které ji musely odrazovat. 1) Pearl jam ji nějak zvlášť nebavěj 2) nemá ráda davy 3) probíhala "šikana" kuřáků :D 4) Sazka arena taky neni nějak zvlášť příjemný prostředí atd..

Na místě jsme zjistili, že naše lístky jsou na sedadla, který jsou snad nejdál a nejvejš, co to šlo, tak jsme operativně vymejšleli, jak to vochcat, abychom z koncertu taky něco měli. Nakonec jsme během hledání kuřárny pro Elišku našli vchod, kde se lístky nekontrolovaly a umístění bylo hned vedle pódia. Bylo to asi nejblíž, co jsem kdy Pearl jam byl.

Úlohu předkapely ten večer plnily vysloužilé americké punkové legendy X. Byla to taková kombinace oldschoolového punku a rock´n´rollu, která mě nijak zvlášť nebavila, ale nadruhou stranu ani nedráždila, takže nakonec docela přijatelná varianta. Jelikož Eliška furt odcházela na záchod, nebo kouřit, musel jsem si najít jinou oběť pro konverzaci. Stal se jí poněkud autistický čechoameričan Honza s tričkem Dinosaur Jr., se kterým jsme si náramně rozuměli (Elišce připomínal prototyp šachisty). Říkal, že přišel hlavně na předkapelu, protože Pearl jam už viděl a nepatří do řad jejich fanatických příznivců (jako já :) ).

zdroj: lidovky.cz

Pearl jam začali celkem volně písničkou Sometimes, ale zbytek první poloviny koncertu se nesl spíš v punkovém tempu (setlist), Animal, Got some, Fixer, Not for you, Life Wasted nebo jedna z nejlepších písní koncertu Why go, byly prvotřídně našláplé pecky, které strhly dav od prvních minut. Vzrušenost a frenetické nadšení davu Elišku ovšem spíš odrazovalo a tak se její přestávky na kouření, záchod a nákup piva čím dál víc prodlužovaly. Nakonec asi po půlce koncertu odešla úplně. Na jedné straně škoda jejího lístku, který v podstatě propadl, na straně druhé jsem jí strašně vděčný, že jsem si svůj čtvrtý koncert Pearl jam mohl taky užít.

zdroj: www.novinky.cz

Celkově vzato byla poloha těsně vedle pódia dobrá v tom, že jsem mohl vidět i ty nejmenší detaily vystoupení. Například to jak byl Eddie zlitej jak dělo :D. Nejsilnější částí koncertu byl závěr. Dav byl v dobrém slova smyslu zcela pohlcen vystoupením, množil se počet crowd surfařů, kteří také za svoji performance dostali od sekuriťáků pořádně naloženo a hlavně zazněly za sebou čtyři publikem nejeuforičtěji přijaté písničky: Better man, Black, Alive a cover od The Who Baba O´Reily. V prvních dvou Eddie Vedder téměř nezpíval, dav je odzpíval za něj.

zdroj: lidovky.cz

Po koncertu jsem si ještě protrpěl pětiminutové čekání v přívalovém dešti před Arénou na PKŠ a jeho kámoše a dojezd se konal v Maxmiliánu na Palmovce. Koncert jsme patřičně recenzovali do tří do rána. Druhej den jsem byl v práci kupodivu čerstvej jako nikdy :).

*ekologismus a enviromentalismus jsou termíny z dílny Václava Klause, které nálepkují souhrny jím nejvíce opovrženíhodných filozofií, které se týkají ekologie a životního prostředí (zejména globální oteplování, obnovitelné zdroje a další témata). Podobně byly Klausem vyvinuty i další pejorativní -ismy např. havlismus, homosexualismus, humanrightismus apod. ale o tom více zde.